Lajka

Jmenuju se Lajka, prý je to na počest té hrdinné ruské kosmonautky. Chudinky ulítané. Panička si přečetla komiks od Nicka Abadzise, poplakala si a pak jsem jí do cesty přišla já. Tak to rovnou zúročila. Ale nevadí mi to, občas se někdo diví a rozumí vlajka, ale to přecházím s grácií sobě vlastní, většinou očuchováním nějakýho hovínka.

Mám už za sebou krásnou pubertu a pomalu se ze mě stává mladá vychovaná dáma. Narodila jsem se jako poslední a to úplně sama. Bylo už dávno po půlnoci, všichni šli spát, tak to zase zbylo jen na mně. Zasekla jsem se mamince pod srdíčkem. Bylo tam krásně teplo. Druhej den počítali, počítali, pak si pozvali další a ti taky počítali, ale pořád bylo o jedno štěně víc, tak to akceptovali a napsali mi datum narození na 2. května. Nejsem sice prvomájová jako moji ostatní sourozenci, ale zato jsem krásná a úplně jiná, celá strakatá.

Mám ráda lidi, psy, trávu, sníh, písek i vodu. Mám ráda, když je smečka pohromadě. Mám ráda babičky kuchyň, hezky to tam voní a občas jí něco upadne. Myslím, že to je tak trochu schválně. Mám ráda i kočky. Znám jich hodně. Ale nějak nemaj rády ony mě. Mám toho ráda moc, to by bylo na dlouho. Moje povaha tomu odpovídá, jsem nekonfliktní, moc neštěkám, zato chci všechno olíznout. A hodně. Nemám moc ráda jízdu autem, eskalátory, fén a když jsem sama.

Mám za sebou už dost zajímavej život a všechno to převádím do psích vyprávěnek a komiksů, abych se s váma podělila, protože máte doma určitě taky nějakýho pejska, kterej zažívá pořádnou psinu jako právě já. Tak si to moc užijte a když budete chtít, nechte mi nějakej ten štěk – jako komentář:) – pod těma mýma psíma kusama.

Pac a pusu, vaše Lajka ❤

BLOG | LAJKA | KOMIKS