Když jsem byla malá, asi tak čtyřměsíční štěňátko – zcela úmyslně zde hraju slovem štěnátko na city, neb ty moje v tu chvíli nebyly vůbec brány v potaz – nechtěla jsem vlézt do vody ani za zlatýho buřta. Moje máma se mě ale na to moc neptala. Čapla mě za flígr a postupně dostrkávala k vodě, až jsme byly na samým okraji. Pořád na mě poňáfávala, že je to cajk, ať nedělám Fifinku a jdu si aspoň smočit tlapky. A pak do mě žďuchla a byla jsem tam. To bylo první a poslední moje koupání na dlouhou dobu.
Letos jsem na to šla velmi decentně. Za prvé už nejsem šťěně, ale mladá dáma a za druhé mě to moc neoslovovalo. Bylo to prostě mokrý. Měla jsem několik pokusů, asi dva, ale vždycky se to nečím pokazilo. První byl na jaře, když jsem si u Mácháče hrála s fešákem Hubertem a on se vrhnul do vody. Skočila jsem za ním, protože se mi fakt líbil a chtěla jsem udělat dojem, ale asi jsem byla oslepená jeho krásou nebo co a zapadla jsem do vody na trochu jinym místě. A tam bylo schovaný prkno, co maj rybáři na ryby, takže jsem se bouchla do packy. Au. Zakníkla jsem a po třech uraženě, ale hrdě, odpajdala. Přeci jen jsem se pořád snažila Huberta sbalit. Druhej pokus, někdy na začátku léta, dopad dost podobně, jen tam nebylo prkno, ani Hubert, ale pekelná hloubka. To už jsem neodkráčela tak hrdě, to už jsem byla prostě ráda, že jsem vůbec odkráčela.
Teď jsme ale byly s paničkou na čundru a ona mi zcela úmyslně a dost zákeřně hodila tenisák do vody. Ano! Ten tenisák, se kterym jsem si předtim deset minut hrála a radostně ho oslintávala, byl najednou daleko ve vodě a smutně se pohupoval. Někdo ho prostě musel zachránit. Smočila jsem nejdřív jednu přední tlapku – bylo to pořád mokrý – a po zvolání „Lajko, hop“ jsem tam skočila. Že já se vždycky nechám tak zblbnout!
Ale nebylo to vůbec špatný, v tom vedru se to docela i hodilo, přeci jen jsem už měla trochu zpocený podpaží. A taky jsem zjistila, že mám mezi prstama blány, heč! S nima mi to šlo najednou uplně samo, jen se při tom dost blbě dejchá, jsem ještě takovej trochu zuřivej plavec. Hlavu mám vytrčenou z vody, v očích smrt, v hubě tenisák a funim jak stará labradorka. Takže nejsem zas tak sexy a je vlastně dobře, že mě tenkrát fešák Hubert neviděl.
28/07/2014 at 21:12
Jó, to já si spíš smočím tlapky a bříško, ale do hloubky se mi nechce. Ale nejlepší to bylo v zimě, kdy byla řeka jak zrcadlo. Ze začátku jsem se bála, ale potom mě to hrozně bavilo. Tlapky jak namydlený, ale v tý době jsem vážila už nějakých 18kg, a já to tipovala tak na osm, takže jsem se na jednom místě krásně probořila.
29/07/2014 at 7:22
Ségra, nezblázni, už jsme pořádný ženský! Žádný machrovinky na tenkým ledě, i kdyby se koukalo fešáků sebevíc:)